Panel RAF04

 

 

P/O Vladimír Zaoral se zabil 19. 11. 1941 v Dyce při nácviku útoku na kluzák - jako poslední z příslušníků čs. 310. na něj zaútočil a poté vletěl do jediného mraku nad Dyce a se svým Spitfirem Mk II A 7837 nevybral vývrtku, přestože bojoval o život do poslední vteřiny a letoun do země narazil kabinou dolů. Foto od Josefa Bučka z Tvorovic, mailem Jaroslav Nedbal. Snímek původně ve spodní části obsahoval Vladimírův rukopis „ Toníkovi v upomínku 4. 4. 41"

Pilotní žák Alois Dvořák na letišti v Prostějově u cvičného BH 39 vyráběného 1931 až 1937 s motorem Walter NZ o 120 hp /88kW/, Walter Gemma a Mars o 103 kW = 140hp i Armstrong Siddeley Gannet Major o 110 kW = 150hp. V průběhu výcviku u E 39 potíže nejen upadání křidélek, tak stroje staženy z ke konstrukčním úpravám. Výcvik se kvůli tomu nezastavil - zatím se létalo na starších „ Komárech „ Letov Š-218. Snímek od Aloisovy neteře Vlasty Mikešové.
Podpisy pilotů A letky čs. 310. stíhací perutě od paní Olgy Zadrobílkové. Jaroslavem Popelkou identifikováni : Britové Woodhalll, Riley, Harrison, Pullman, Yanning, D. J. Johnson, piloti Miroslav Jiroudek, František Trejtnar, Karel Valášek, Vojtěch Lysický, František Vancl, Jiří Maňák, Jaroslav Kučera, Josef Komínek a Polák Sniechowski. Zbrojíři Josef Krejčí, Karel Jankovič a František Novotný, montéři František Vršťala a Josef Kudelka, elektrikář Jiří Gavalec, mechanici motoráři Michal Hradský, Augustin Lukan, drakaři Jan Barcaj Otto Regner a Jindřich Houška, fotograf Otto Wolf, písař František Daříček letecký mechanik Jaroslav Košárek.
Manželkám příslušníků RAF, které po Únoru 1948 odolaly tlaku mocipánů rozvést se patří složit hold. V rozhovoru se mnou zleva Alex Kučerová, Olga Zadrobílková, nad ní hlava veterána RAF gen. Emila Bočka, neznámá osoba, hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek na křtu knihy Leopoldu Šromovi, jenž létal u RAF i na frontě východní. Na akci byla 15. 3. 2008 přítomna i Dagmar Šromová a manželé Škarvadovi. Snímek od p. Koska.
Pilot zakládající 312. peruť Miroslav Krejčí nar. 7. 10 1914 v Konici v Prostějově elementární pilotní výcvik. 14. 7. 1939 do Polska a 28. 7. z Gdyně na lodi Chrobry do Bologne. 11. září 1939 do Chartes k výcviku na M. S. 406 a 30. 11. k Group de Chasse II/3 v Dijonu, v červnu 40 ústup do Marseille. 26. 6. na lodi Rod-el-Faraq, 12. 7. v Liverpoolu. Už 21. v Cosfordu a 25. 7. přijat do RAF jako Sgt. Dva Válečné kříže a dvě Medaile za Chrabrost. Po válce letecký instruktor v Č.Budějovicích, 28. 2. 47 ukončil službu u letectva.V 50. letech zatčen a degradován na vojína, obvinění byl pro nedostatek důkazů zproštěn. Zemřel 2. 7. 1997. Snímek od L. Faerbera poslal Jaroslav Nedbal.
Rudolf Zima nar v Jindřichově Hradci 6. 3 1904, už od 1934 instruktorem létání prostějovské „Školy pro odborný dorost letectva „ Díky svým zkušenostem byl poslán do Kanady školit nováčky. Po válce velitelem Pokračovacího výcviku na PŠPj Prostějov a roku 1948 jezdil i do Olomouce cvičit kadety izraelské Hagany. Poté ho komunistická mašinérie poslala na „ dovolenou s čekaným „, což se rovnalo elegantní likvidaci jak profesní tak materiální. Nikdo ho nechtěl zaměstnat, pak dostal místo v Železárnách Prostějov ve skladu, místa byl zbaven a hlídal tam jízdní kola ale Zimu nakonec i odsud vyhodili. Zemřel v prostějovské nemocnici 11. 6. 1972 a pohřben ve svém rodišti. Foto od Boleslava Povolného
Na snímku vpravo pplk. Karel Vildomec 1947. Po válce byl zástupcem velitele pro výcvik v PŠPj - prostějovské Pilotní škole pokračovací jednomotorové. Po „Vítězství pracujícího lidu" 25. 2. 1948 dán mimo službu a stejně jako mnoho dalších příslušníků RAF obviněn ze spolupráce s imperialistickými mocnostmi, kdy mu hrozil dokonce trest smrti. To naštěstí neprokázáno, ale přesto byl poslán na dva roky k PTP do kamenolomu v Komárně. Pak pracoval ve Stavomontážích Olomouc a roku 1960 se vyučil elektrikářem. Zemřel 16. 1.1979 v Prostějově. Foto mám od jeho syna Karla, který se dostal na školu až na ministerské odvolání.
Veteráni RAF v Anglii 1970 zleva : Vildomec Karel, Zima Rudolf, Altman František AFC, Fajtl František DFC a Konopický Alois MBE. Zájezd organizoval pod záštitou Československého svazu protifašistických bojovníků plk Josef Duda CBE, ale toho mocipáni nakonec do Anglie za synem nepustili. Velitelem byl proto Rudolf Zima. Altman se 24. ledna 1980 na přechodu pro chodce v Praze nerozhlédl a srazilo ho auto Text Ladislav Zima a Jaroslav Popelka.
Po přeškolení na vícemotorová letadla u No 12/P/ AFU v Grantham Spitelgate a No 51 OTU v Cranfieldu P/O Štandera vytvořil osádku s radarovým operátorem Karlem Bednaříkem a 9. listopadu 1943 spolu poprvé letěli. 28. 12. posláni k OTU Twinwood a od února 1944 u 68. noční stíhací perutě. Po válce sloužil v Plzni u bombardovacího pluku na Mosquitech, v září 1948 instruktorem létání v Trenčíně. Na jaře 1949 z politických důvodů propuštěn, útěk na Západ s Jindřichem Benešem, v dubnu 1950 podepsal na 5 let do RAF. 1983 do bavorského Kaltenbrunnu a 1995 návrat do Plzně.Od května 2000 brigádním generálem.
Karel Metoděj Stočes byl u 313 stíhací perutě důstojníkem technikem. Po válce se do Československa vrátil s anglickou manželkou a dcerou. Sloužil jako pilot ve Kbelích. Po převzetí moci komunisty byl vystěhován z Prahy až do Rumburka. Teprve časem se mu podařilo vrátit a sehnat místo v Aerovce. Díky skvělé angličtině byl 1968 firmou poslán na Expo do Bruselu. Do ČSR se nevrátil a v Anglii se připojil k rodině.
 

Ladislav Holman narozený 23. března 1912 v Prostějově patřil mezi tzv. „baťovce“. V RAF sloužil pod číslem RAF 787731  u 312. stíhací perutě jako montér motorář. Zemřel 8. dubna 1969 v Praze. Čs. válečný kříž 1939, Medaile za zásluhy II. Stupně, M. za chrabrost, Pamětní medaile F. VB. Text Jana Verbická, foto Jaroslav Popelka.