Panel RAF03

Důstojník technik čs. 310. stíhací perutě Jindřich Prokop do exilu už 16. 5. 1939, ale u mlynáře v Szumbarku / Havířově/ strávil prací za jídlo 10 dní, než díky vlastní iniciativě vojenského atašé čs.konzulátu odjel 27. 5. do Krakova. 8.7.podepsal závazek do Cizinecké legie: 28. 7. v první skupině 190 čs. letců z Gdyně na Castelholmu. Během bouře Češi zabránili švédskému kapitánovi přistát v německém přístavu, protože by je nacisti okamžitě zatkli, a do Calais dopluli.
23. 8. pevností St. Jean a přístavy Marseille a Oran do Sidi-bel-Abbes v severní Africe. Cizinecká legie od 28. 8. až do 17. 10. 1939 a pak teprve k letectvu, přestože tomu mělo být hned po vypuknutí války. V červnu 1940 po kapitulaci Francie Jindra odplul z Bordeaux, ve Falmouth 23. 6. Bývalý britský letecký atašé v Praze plk. RAF Beaumont převzal organizaci čs. letectva v Anglii a věci se měnily každým dnem - už 10. 7. 1940 podepsal Jindra Prokop svůj závazek v Královském letectvu a o týden později přijel do Duxfordu.Fota od manželů Valachových.

 

Jindra Prokop byl královnou pozván na oslavu k 50.výročí vylodění v Normandii.Jindra pravidelně dopisoval do novin„Prostějovský týden ". Dne 13. 9. 1991 s mnoha příslušníky RAF převzal Dekret o úplné rehabilitaci. Příštího dne v chrámu Svatého Víta sloužena mše za všechny padlé. Jindřich Prokop ale zásadně nesouhlasil s vývojem politiky po listopadu 1989, protože osoby odpovědné za zločiny vůči národu v období 1948 - 1989 nebyly hned v 90. letech potrestány.
Jindřich Prokop byl i mezi pozvanými do pražské Betlémské kaple dne 25. 3. 1996 u příležitosti návštěvy Prahy anglickou královnou Alžbětou II. V říjnu 1998 měl Henry v úmyslu přijet do Prostějova, kdy na státní svátek ČR měla být na Masarykově náměstí znovu odhalena socha našeho prvního prezidenta. Ale Henry zemřel v Anglii 27. 10. Urna s jeho popelem byla zásluhou manželů Valachových 23. 10. 1999 spolu s urnou Václava Haňky uložena do kolumbária prostějovského hřbitova.
Příslušník 313. W/O Otakar Kresta byl sestřelen při „ svípu" 12. dubna 1942 nad Francií a zbytek války v zajateckých táborech. Po válce učitel létání na PŠPj Pilotní škole pokračovací jednomotorové v Prostějově, ale po „ Vítězství pracujícího lidu „ poslán na „dovolenou s čekaným „ a degradován na vojína. Pro tzv. "spolupráci s imperialistickými mocnostmi" vyšetřován a civilní zaměstnání mu kvůli politickým rozkazům shora měl odvahu dát málokdo. Dočkal se rehabilitace od Ministra národní obrany. Snímek od Jiřího Dohnala.
Držitel jak československé, tak britské letecké licence Josef Sádlo MBE se narodil 18. 7. 1903 ve Starém Podlesí. Od 1935 na letišti v Prostějově jako mechanik a v srpnu 1937 hlavním mechanikem čs. akrobatů a v Curychu musel por. Hlaďovi měnit zavařený motor. Varován Eliškou Hamšíkovou, že jejího manžela Josefa právě sebralo gestapo, utekl přes zahrady a Maďarskem aJugoslávií se dostal do Británie. Tam velitelem dílen 311. perutě. U akrobatické B-122 stojí třetí zleva.
Po válce Josef Sádlo sloužil v Havlíčkově Brodě, 1948 poslán na dovolenou s čekaným, roku 1950 odsouzen na 9 let, v Jihlavě si odseděl tři.Zachránilo ho odstěhování do Duban, ale na začátku 60. let vězněn na Mírově za vymyšlený přestupek. Zemřel 14. 11. 1965 v Dubanech, pohřben tamtéž. Snímky bez popisků od jeho syna Jaroslava - Vítání čs. letců po návratu z Mítinku v letecké akrobacii v Curychu.
Jan Sigmund u 312 montér motorář Jeho otec 1942 umučen Kounicových kolejích. John spolu s pplk v.v. Josefem Váňou a pplk. Ing.Emilem Padiorem napsali r. 1998 knihu „ Příslušníci československého letectva v RAF "Snímek od Ladislava Smičky poslal Josef Lusík : hřbitov Slatinice -před hrobem bratrů Jana Sigmunda staršího a Miroslava třetí zprava Ing. John Sigmund, vedle mladší sestra Jitka Paterson a rodina. Zemřel 11. září 2011 v Newcastlu.
Zleva Musálek Adolf, Benedikt František. Mlejnecký František a Zadrobílek Ladislav za květnové mobilizace 1938 v Otrokovicích. Jako jeden z pouhých tří čs. pilotů s výcvikem pro střelbu byl nejen učitelem teorie a létání v prostějovské PŠPj - pokračovací škole pilotní jednomotorové, ale v Olomouci školil i piloty izraelské Hagany. Po úletu Peřiny na Západ byl Ladislav posílán i na střelnici Malacky učit zde střelbu. Z armády vyhozen 1. 5. 1950 a v Brně pracoval jako skladník.
Josef Kubák v Kanadě od 1. 4. 1943 školil kadety pilotního výcviku u 31 EFTS De Winton společně s Karlem Vildomcem. Na fotografii je zachycen vlevo od něj. Díky svým zkušenostem byl po válce mjr Kubák jmenován velitelem Pilotní školy pokračovací dvoumotorové / PŠPd/ ve Stichovicích. V roce 1949 kvůli jeho „politické nespolehlivosti „ vyhozen. Díky perzekuci profesní i morální zemřel v Brně 23. srpna 1975. Snímek od MUDr. Karla Vildomce.
Rudolf Lanž se vyučil zámečníkem automechanikem. Do odboje přes Polsko. V RAF byl leteckým mechanikem- motorářem 311 perutě. Kvůli Rudolfově útěku do zahraničí byla jeho sestra totálně nasazená a bratr Leopold mučen v Kounicových kolejích v Brně. Rudolf Lanž zemřel v anglické nemocnici Victoria Hospital v Netley 29. října 1943.Na snímku od jeho neteře Růženy Fišerové je druhý zprava
Karel Rychnovský absolvoval prostějovskou Obchodní akademii a po prezenční službě i školu pro záložní letecké důstojníky. V červenci 1939 do Polska a přes Cizineckou legii a Francii do Velké Británie. U 311. perutě odlétal jako navigátor 33 náletů nad Evropu a zahynul 11. dubna 1942 při návratu z náletu na Essen. Celá posádka při havárii uhořela. V té době se jeho anglické manželce Joyce narodil syn Karel, který žije v Norwichi. Fotografie od jeho neteře Jarmily Heclové.
František Březovský absolvoval od 1.září 1936 prostějovské letecké učiliště. Do zahraničí přes Polsko a Francii, kde od 16. 5. do 13. 6. 1940 u skupiny stíhačů ELD Chartres. V RAF nejprve od 14. do 22.10. u britské 85. a od 22.10.1940 do 19. 3. 1941 u čs. 310 stíhací perutě. Od 29. 1. 1944 působil u Army Co-operation Unit. Válku přežil a 12. dubna 1946 z letectva propuštěn. Zemřel už 15.února 1959 v Chebu. Fotografie od jeho dcery Heleny Kodayové.