|
Důstojník technik čs. 310. stíhací perutě Jindřich Prokop do exilu už 16. 5. 1939, ale u mlynáře v Szumbarku / Havířově/ strávil prací za jídlo 10 dní, než díky vlastní iniciativě vojenského atašé čs.konzulátu odjel 27. 5. do Krakova. 8.7.podepsal závazek do Cizinecké legie: 28. 7. v první skupině 190 čs. letců z Gdyně na Castelholmu. Během bouře Češi zabránili švédskému kapitánovi přistát v německém přístavu, protože by je nacisti okamžitě zatkli, a do Calais dopluli. |
23. 8. pevností St. Jean a přístavy Marseille a Oran do Sidi-bel-Abbes v severní Africe. Cizinecká legie od 28. 8. až do 17. 10. 1939 a pak teprve k letectvu, přestože tomu mělo být hned po vypuknutí války. V červnu 1940 po kapitulaci Francie Jindra odplul z Bordeaux, ve Falmouth 23. 6. Bývalý britský letecký atašé v Praze plk. RAF Beaumont převzal organizaci čs. letectva v Anglii a věci se měnily každým dnem - už 10. 7. 1940 podepsal Jindra Prokop svůj závazek v Královském letectvu a o týden později přijel do Duxfordu.Fota od manželů Valachových. |
|
|
Jindra Prokop byl královnou pozván na oslavu k 50.výročí vylodění v Normandii.Jindra pravidelně dopisoval do novin„Prostějovský týden ". Dne 13. 9. 1991 s mnoha příslušníky RAF převzal Dekret o úplné rehabilitaci. Příštího dne v chrámu Svatého Víta sloužena mše za všechny padlé. Jindřich Prokop ale zásadně nesouhlasil s vývojem politiky po listopadu 1989, protože osoby odpovědné za zločiny vůči národu v období 1948 - 1989 nebyly hned v 90. letech potrestány. |
Jindřich Prokop byl i mezi pozvanými do pražské Betlémské kaple dne 25. 3. 1996 u příležitosti návštěvy Prahy anglickou královnou Alžbětou II. V říjnu 1998 měl Henry v úmyslu přijet do Prostějova, kdy na státní svátek ČR měla být na Masarykově náměstí znovu odhalena socha našeho prvního prezidenta. Ale Henry zemřel v Anglii 27. 10. Urna s jeho popelem byla zásluhou manželů Valachových 23. 10. 1999 spolu s urnou Václava Haňky uložena do kolumbária prostějovského hřbitova. |
|
|
Příslušník 313. W/O Otakar Kresta byl sestřelen při „ svípu" 12. dubna 1942 nad Francií a zbytek války v zajateckých táborech. Po válce učitel létání na PŠPj Pilotní škole pokračovací jednomotorové v Prostějově, ale po „ Vítězství pracujícího lidu „ poslán na „dovolenou s čekaným „ a degradován na vojína. Pro tzv. "spolupráci s imperialistickými mocnostmi" vyšetřován a civilní zaměstnání mu kvůli politickým rozkazům shora měl odvahu dát málokdo. Dočkal se rehabilitace od Ministra národní obrany. Snímek od Jiřího Dohnala. |
Držitel jak československé, tak britské letecké licence Josef Sádlo MBE se narodil 18. 7. 1903 ve Starém Podlesí. Od 1935 na letišti v Prostějově jako mechanik a v srpnu 1937 hlavním mechanikem čs. akrobatů a v Curychu musel por. Hlaďovi měnit zavařený motor. Varován Eliškou Hamšíkovou, že jejího manžela Josefa právě sebralo gestapo, utekl přes zahrady a Maďarskem aJugoslávií se dostal do Británie. Tam velitelem dílen 311. perutě. U akrobatické B-122 stojí třetí zleva. |
|
|
Po válce Josef Sádlo sloužil v Havlíčkově Brodě, 1948 poslán na dovolenou s čekaným, roku 1950 odsouzen na 9 let, v Jihlavě si odseděl tři.Zachránilo ho odstěhování do Duban, ale na začátku 60. let vězněn na Mírově za vymyšlený přestupek. Zemřel 14. 11. 1965 v Dubanech, pohřben tamtéž. Snímky bez popisků od jeho syna Jaroslava - Vítání čs. letců po návratu z Mítinku v letecké akrobacii v Curychu. |
Jan Sigmund u 312 montér motorář Jeho otec 1942 umučen Kounicových kolejích. John spolu s pplk v.v. Josefem Váňou a pplk. Ing.Emilem Padiorem napsali r. 1998 knihu „ Příslušníci československého letectva v RAF "Snímek od Ladislava Smičky poslal Josef Lusík : hřbitov Slatinice -před hrobem bratrů Jana Sigmunda staršího a Miroslava třetí zprava Ing. John Sigmund, vedle mladší sestra Jitka Paterson a rodina. Zemřel 11. září 2011 v Newcastlu. |
|
|
Zleva Musálek Adolf, Benedikt František. Mlejnecký František a Zadrobílek Ladislav za květnové mobilizace 1938 v Otrokovicích. Jako jeden z pouhých tří čs. pilotů s výcvikem pro střelbu byl nejen učitelem teorie a létání v prostějovské PŠPj - pokračovací škole pilotní jednomotorové, ale v Olomouci školil i piloty izraelské Hagany. Po úletu Peřiny na Západ byl Ladislav posílán i na střelnici Malacky učit zde střelbu. Z armády vyhozen 1. 5. 1950 a v Brně pracoval jako skladník. |
Josef Kubák v Kanadě od 1. 4. 1943 školil kadety pilotního výcviku u 31 EFTS De Winton společně s Karlem Vildomcem. Na fotografii je zachycen vlevo od něj. Díky svým zkušenostem byl po válce mjr Kubák jmenován velitelem Pilotní školy pokračovací dvoumotorové / PŠPd/ ve Stichovicích. V roce 1949 kvůli jeho „politické nespolehlivosti „ vyhozen. Díky perzekuci profesní i morální zemřel v Brně 23. srpna 1975. Snímek od MUDr. Karla Vildomce. |
|
|
Rudolf Lanž se vyučil zámečníkem automechanikem. Do odboje přes Polsko. V RAF byl leteckým mechanikem- motorářem 311 perutě. Kvůli Rudolfově útěku do zahraničí byla jeho sestra totálně nasazená a bratr Leopold mučen v Kounicových kolejích v Brně. Rudolf Lanž zemřel v anglické nemocnici Victoria Hospital v Netley 29. října 1943.Na snímku od jeho neteře Růženy Fišerové je druhý zprava |
Karel Rychnovský absolvoval prostějovskou Obchodní akademii a po prezenční službě i školu pro záložní letecké důstojníky. V červenci 1939 do Polska a přes Cizineckou legii a Francii do Velké Británie. U 311. perutě odlétal jako navigátor 33 náletů nad Evropu a zahynul 11. dubna 1942 při návratu z náletu na Essen. Celá posádka při havárii uhořela. V té době se jeho anglické manželce Joyce narodil syn Karel, který žije v Norwichi. Fotografie od jeho neteře Jarmily Heclové. |
|
|
František Březovský absolvoval od 1.září 1936 prostějovské letecké učiliště. Do zahraničí přes Polsko a Francii, kde od 16. 5. do 13. 6. 1940 u skupiny stíhačů ELD Chartres. V RAF nejprve od 14. do 22.10. u britské 85. a od 22.10.1940 do 19. 3. 1941 u čs. 310 stíhací perutě. Od 29. 1. 1944 působil u Army Co-operation Unit. Válku přežil a 12. dubna 1946 z letectva propuštěn. Zemřel už 15.února 1959 v Chebu. Fotografie od jeho dcery Heleny Kodayové. |