|
|
CS-99 Messerschmitt Me 109 G-12 . Dvacet devět Bf 109 G bylo po válce v letňanské Avii rekonstruováno na dvoumístnou cvičnou verzi označenou CS-99. Kovová kostra křídla a trupu potažená duralem, dřevěná kostra pevných ocasních ploch překližkou a pohyblivých ocasních ploch plátnem. Krycí plechy duralové. Hlavní podvozek zatahován ke konci křídla, záďové kolo bylo pevné. Létaly bez výzbroje. |
|
|
|
|
|
C-106 Bücker Bü 181 Školní dvoumístný německého původu byl vyráběn v Otrokovicích ve třech verzích, jenž se lišily použitým motorem. Ve vojenském letectvu byly C-106 používány k základnímu výcviku. Později byly předávány do Svazarmu. Rychlost 196 kilometrů v hodině, dolet 960 km. Rozpětí 10,60 m, délka 7, 85 metru, prázdná hmotnost stroje 495 kg. Dřevěná kostra křídla potažená překližkou a plátnem, dřevěná kostra pevných ocasních ploch překližkou, plátnem kovová kostra pohyblivých ocasních ploch. Přední část trupu svařena z ocelových trubek, zbytek byl dřevěný.Vrtule dřevěná dvoulistá, podvozek pevný |
|
D-58 Fockewulf Fw 58 V Československu se dostal do vzduchu pouze jediný D-58, a to do začátku padesátých let. Luftwaffe sloužil od roku 1934 celou válku k výcviku pilotů a kurýrním letům.Dvoumístný dvoumotorový vzpěrový dolnoplošník o rozpětí 21 a délce 14,10 metru, rychlosti max. 255 km/h, doletu 670 kilometrů a dostupu 5 200 metrů. Dva motory typu Argus As 10 C – každý o výkonu 240 koní.Trup svařený z ocelových trubek, potah z překližky, duralu a plátna. Kostra křídel dřevěná i kovová potažená překližkou.
.
|
|
|
|
|
C-2 Arado Ar 96 B bylo v letňanské Avii vyráběno i r. 1949 . V leteckých učilištích používáno k výcviku pokračovacímu, nácviku navigace, bombardování a střelby do 1952. Rozpětí 10,96 a délka 9,13 m, prázdná váha 1 295 kg, motor Argus As 410 A o 465 koních, max. rychlost 350 km/h, dolet 685 kilometrů a dostup 7 100 metrů. Vrtule dvoulistá dřevěná nebo kovová stavitelná pouze na zemi. Kovová kostra křídla, pevných ocasních ploch a trupu potažená duralem, kovová kostra pohyblivých ocasních ploch plátnem. Krycí plechy duralové. Podvozek zatahovací, záďové kolo pevné. Jeden pevný synchronizovaný kulomet ráže 7,92 mm. |
|
|
Klemm Kl 35 D byl masově vyráběn pro Luftwaffe v Otrokovicích od března 1939 do května 1945. Používal se pouze několik měsíců po konci války ve Vojenské letecké škole Olomouc. Typ byl smíšené konstrukce, poháněn motorem Thoma o výkonu sta koní.
|
|
|
|
|
C-104 Cvičné Buecker Bu 131 německého původu byly na Moravě vyráběny po 15. Březnu 1939. Populární jak u vojenských, tak Svazarmovských pilotů. V 50. letech na nich létali všichni čs. akrobati. Rozpětí 7, 40, délka 6. 76, prázdná hm.390 kg. Motor Walter Minor poháněl dřevěnou dvoulistou vrtuli. Max rychlost 185 km/h, dostup 4 300 m, dolet 650 km. Podvozek pevný. Dvousedadlový s dvojím řízením, sedadla za sebou.
|
|
|
C-4 Bücker Bü 131 D Vyráběné i po druhé světové válce vysočanskou Aerovkou se uplatnily ve výcviku vojenských pilotů základním i pokračovacím. Prvních 20 kusů vyrobeno s původním německým motorem Hirth 504. Nejprve létaly ve Vojenské letecké akademii. Sloužily v leteckých školách k výcviku a k nácviku akrobacie. Trup byl ze svařených ocelových trubek a potažený plátnem kromě krycích plechů. Plátěný potah dřevěné kostry křídel a kovové kostry pevných i pohyblivých ocasních ploch. Na obrázku 16. vyrobený kus. |
|
|
|
K-65 Fiesseler Fi 156 se vyráběl I po skončení druhé světové války v Chocni firmou Mráz. Do poloviny 50. let používán Čs. vojenským letectvem. Navzdory prázdné hmotnosti 970 Kg byl schopen odstartovat z jakéhokoliv malého pruhu díky motoru Argus As 10 C o výkonu 240 koní.
|
|
|
K-65 přezdívaný „Čáp“ byl používán k postřikům a později k vlečení kluzáků – např. v Aeroklubu Prostějov stroj OK-CLO od 1958 do 1960. Dřevěná kostra křídel a stabilizátoru částečně pokryty překližkou a celkově plátnem, kovová kostra kýlovky a pohyblivých ocasních ploch plátnem. Také trup svařený z ocelových trubek měl plátěný potah. Plechy na motoru duralové. Rozpětí 14, 25 m, délka 9,90 m, max. rychlost 160 Km/h, dostup 4 600 m a dolet 385 km.
|
|
|
|
|
C-9 Fockewulf 44 byl kořistní cvičný dvoumístný tréninkový letoun nazvaný „Stieglitz,“ později označen C-14. Byl dokonce schopen akrobacie, ale nasazen jen krátce kvůli nedostatku německých náhradních dílů. Z toho důvodu se v čs. civilním létání používaly dva nebo tři stroje a jen několik let. Poháněn 14 válcovým hvězdicovým motorem Bramo Sk 14 C o 150 koních. Typ smíšené konstrukce potažený plátnem.
|
|
|
C-3 Siebel Si 204 vyráběn od r. 1943 v Aeru a ČKD Praga. Používán Luftwaffe k transportu i pokročilému výcviku. Verze C-103 ve Svazarmu od 1950 k výsadku parašutistů. Posádka dva, pasažérů sedm. Poháněn dvěma motory Argus As 411 o 590 hp. Max. rychlost 350 km/h, dostup 7 500 m, dolet 900 km. Prázdná hm. 3 920 kg, rozpětí 21,28 m, délka 11,95 m, záďové kolo pevné, hlavní podvozkové nohy zatahovány do trupu. Kovová kostra křídel a pevných ocasních ploch kryty duralem, kovová kostra pohyblivých ocasních ploch plátnem.Trup duralová skořepina.
|
|
|
|
|
D-43 Junkers W 34 byl dopravním letadlem používaným za války „ Slovenským štátem „ vyhlášeným 14. března 1939. S dvěma z nich Slováci přeletěli frontu a jeden stroj pak létal u 1. čs. smíšené letecké divize v Polsku a po válce do r. 1950 u československého poválečného letectva. Rozpětí 18, 48 m, délka 10, 27 m, prázdná váha 1 700 kg, hvězdicový motor BMW o 660 koních, rychlost max. 265 km /h, dostup 6 300 m a dolet 900 km. Podvozek pevný, vrtule kovová dvoulistá. Posádka dvoučlenná, cestujících šest. Kovová kostra křídla a pevných i pohyblivých ocasních ploch a trupu potažena vlnitým duralovým plechem. |
|
|