Panel CS02

   
CS-99  Messerschmitt Me 109 G-12 . Dvacet devět Bf 109 G bylo po válce v letňanské Avii rekonstruováno na dvoumístnou cvičnou verzi označenou CS-99. Kovová kostra křídla a trupu potažená duralem, dřevěná kostra pevných ocasních ploch překližkou a pohyblivých ocasních ploch plátnem. Krycí plechy duralové. Hlavní podvozek zatahován ke konci křídla, záďové kolo bylo pevné. Létaly bez výzbroje.
   
 
C-106   Bücker Bü 181  Školní dvoumístný německého původu byl vyráběn v Otrokovicích ve třech verzích, jenž se lišily použitým motorem. Ve vojenském letectvu byly C-106 používány k základnímu výcviku. Později byly předávány do Svazarmu. Rychlost 196 kilometrů v hodině, dolet 960  km. Rozpětí 10,60 m, délka 7, 85 metru, prázdná hmotnost stroje  495 kg. Dřevěná kostra křídla potažená překližkou a plátnem, dřevěná kostra pevných ocasních ploch překližkou, plátnem kovová kostra pohyblivých ocasních ploch.  Přední část trupu svařena z ocelových trubek, zbytek byl dřevěný.Vrtule dřevěná dvoulistá, podvozek pevný
 

D-58   Fockewulf  Fw 58  V Československu se dostal do vzduchu pouze  jediný  D-58, a to do začátku padesátých let. Luftwaffe sloužil od roku 1934 celou válku k výcviku pilotů a kurýrním letům.Dvoumístný dvoumotorový vzpěrový dolnoplošník o rozpětí 21 a délce 14,10 metru, rychlosti max. 255 km/h, doletu 670 kilometrů a dostupu 5 200 metrů. Dva motory typu Argus As 10 C – každý o výkonu  240 koní.Trup svařený z ocelových trubek, potah z překližky, duralu a plátna. Kostra křídel dřevěná i kovová potažená překližkou.

   

C-2   Arado  Ar  96 B  bylo v letňanské Avii vyráběno i r. 1949 . V leteckých učilištích používáno k výcviku pokračovacímu, nácviku navigace, bombardování a střelby do 1952. Rozpětí 10,96 a délka 9,13 m, prázdná váha 1 295 kg, motor Argus As 410 A o 465 koních, max. rychlost 350 km/h, dolet 685 kilometrů a dostup 7 100 metrů. Vrtule dvoulistá dřevěná nebo kovová stavitelná pouze na zemi. Kovová kostra křídla, pevných ocasních ploch a trupu potažená duralem, kovová kostra pohyblivých ocasních ploch plátnem. Krycí plechy duralové. Podvozek zatahovací, záďové kolo pevné. Jeden pevný synchronizovaný kulomet ráže 7,92 mm.
   
 

Klemm  Kl 35 D byl masově vyráběn pro Luftwaffe v Otrokovicích od března 1939 do května 1945. Používal se pouze několik měsíců po konci války ve Vojenské letecké škole Olomouc.  Typ byl smíšené konstrukce, poháněn motorem Thoma o výkonu sta koní.

 

 
   
   

C-104 Cvičné Buecker Bu 131 německého původu byly na Moravě vyráběny po 15. Březnu 1939. Populární  jak u vojenských, tak Svazarmovských pilotů. V 50. letech na nich létali všichni čs. akrobati. Rozpětí 7, 40, délka 6. 76, prázdná hm.390 kg. Motor Walter Minor poháněl dřevěnou dvoulistou vrtuli. Max rychlost 185 km/h, dostup 4 300 m, dolet 650 km. Podvozek pevný. Dvousedadlový s dvojím řízením, sedadla za sebou.

   
C-4  Bücker  Bü 131 D    Vyráběné i po druhé světové válce vysočanskou Aerovkou se uplatnily ve výcviku  vojenských pilotů základním i pokračovacím. Prvních 20 kusů  vyrobeno s původním německým motorem Hirth 504. Nejprve létaly ve Vojenské letecké akademii. Sloužily v leteckých školách k výcviku a k nácviku akrobacie. Trup byl ze svařených ocelových trubek a potažený plátnem kromě krycích plechů. Plátěný potah dřevěné kostry křídel a kovové kostry pevných i pohyblivých ocasních ploch. Na obrázku 16. vyrobený kus.
 
   

K-65  Fiesseler Fi 156 se vyráběl  I po skončení druhé světové války v Chocni firmou Mráz. Do poloviny 50. let používán Čs. vojenským letectvem. Navzdory prázdné hmotnosti 970 Kg byl schopen odstartovat z jakéhokoliv malého pruhu díky motoru Argus As 10 C o výkonu 240 koní.

 

   

K-65 přezdívaný „Čáp“ byl používán k postřikům a později k vlečení kluzáků – např. v Aeroklubu Prostějov stroj OK-CLO od 1958 do 1960. Dřevěná kostra křídel a stabilizátoru částečně pokryty překližkou a  celkově plátnem, kovová kostra kýlovky a pohyblivých ocasních ploch plátnem. Také trup svařený z ocelových trubek měl plátěný potah. Plechy na motoru duralové. Rozpětí 14, 25 m, délka 9,90 m, max. rychlost 160 Km/h, dostup 4 600 m a dolet 385 km.

 

 
 
   
 

C-9  Fockewulf 44 byl kořistní cvičný dvoumístný tréninkový letoun nazvaný „Stieglitz,“ později označen C-14. Byl dokonce schopen akrobacie, ale nasazen jen krátce kvůli nedostatku německých náhradních dílů. Z toho důvodu se v čs. civilním létání používaly dva nebo tři stroje a jen několik let. Poháněn 14 válcovým hvězdicovým motorem Bramo Sk 14 C o 150 koních. Typ smíšené konstrukce potažený plátnem.

 
   

C-3 Siebel Si 204 vyráběn od r. 1943 v Aeru a ČKD Praga. Používán Luftwaffe k transportu i pokročilému výcviku. Verze C-103 ve Svazarmu od 1950 k výsadku parašutistů. Posádka dva, pasažérů sedm. Poháněn dvěma motory Argus As 411 o 590 hp. Max. rychlost  350 km/h, dostup 7 500 m, dolet 900 km. Prázdná hm. 3 920 kg, rozpětí 21,28 m, délka 11,95 m, záďové kolo pevné, hlavní podvozkové nohy  zatahovány do trupu. Kovová kostra křídel a pevných ocasních ploch kryty  duralem, kovová kostra pohyblivých ocasních ploch plátnem.Trup duralová skořepina.

 
 
   
D-43  Junkers W 34  byl dopravním letadlem používaným za války „ Slovenským štátem „ vyhlášeným 14. března 1939. S dvěma z nich Slováci přeletěli frontu a jeden stroj pak létal u 1. čs. smíšené letecké divize v Polsku a po válce do r. 1950 u československého poválečného letectva. Rozpětí 18, 48 m, délka 10, 27 m, prázdná váha 1 700 kg, hvězdicový motor BMW o 660 koních, rychlost max. 265 km /h, dostup 6 300 m a dolet 900 km. Podvozek pevný, vrtule kovová dvoulistá. Posádka dvoučlenná, cestujících šest. Kovová kostra křídla a pevných i pohyblivých ocasních ploch a trupu potažena vlnitým duralovým plechem.