Panel PR06

Letov Š-328 Letov  Š-328 v plovákové verzi byl vyrobený ve dvou kusech a  používaný  k vlečení vzdušných cílů nad mořem u Boky Kotorské v Jugoslávii, kde mělo československé protiletadlové dělostřelectvo střelnici. Montáží plováků se letové vlastnosti Š-328 nezhoršily natolik, že by muselo dojít k úpravě těžiště nebo změně kýlové plochy.  Rok výroby 1935-36.
Avia  B-534 čtvrté provedení. Stroj dosahoval max. rychlosti 375 km v hodině, stoupavosti 15 metrů za vteřinu, doletu 600 km a dostoupal do výšky 9500 metru. Série se vyznačovala kapotovanými koly a zakrytou kabinou pilota. Stroje všech verzí měly pod spodním křídlem závěsy pro malé tříštivé bomby.
Avia B-534 Avia  B-534.190 (výrobek číslo 190), čtvrté provedení se čtyřmi kulomety. Stroje vyráběné od roku 1936 se lišily vyšší prázdnou  (1460 kg) a letovou hmotností (1980 kg), max. rychlostí 405 km/h, dostupem  10600 m a stoupavostí do 5000 m za pět minut.  Kulomety umístěné u první stokusové série ve spodním křídle byly přemístěny do trupu.
Prototyp Š-431. Do výroby se nedostal.
Rozpětí 10, 06 m, délka 7, 9 m, hmotnost prázdného letounu 1310 kg
Motor Siddeley Tiger o 680 koních, vrtule dvoulistá kovová
Max. rychlost 370 km/h, dostup 9500 m, stoupavost do 5000 m za 6 min 58 sekund
Š-431
 

Praga  E-39.21,  dvacátý první výrobek, varianta s motorem Walter Gamma. Tento typ létal s několika různými motory. Od letounu odchází učitel létání. M – cvičná letka leteckého pluku 1. V některých případech je také Praga psána jako BH-39 po konstruktérech Benešovi a Hajnovi. Vojenské označení je písmenem E.

 

 


Během období 1931- 38 v Letovu sériově vyrobili : pozorovací Š-228, 328 a 528, stíhací Š 231, dopravní
Š-32 a sportovní Š-39 a Š-239.
Na výrobních linkách „Aera „  postavili ve dvou prototypech stíhací A-102 a sériově : cvičné A-46, bombardovací průzkumné  A 100, A-101 + Ab-101, pozorovací dolnoplošník A-304, bombardovací dolnoplošník A-300 s britskými motory Bristol „Mercury“ IX , v licenci „Marcel Bloch “ MB-200  a rovněž licenčně sovětské SB-2.
A-304 dosahoval max. rychlosti 325 km/h.  Patnáct do okupace vyrobených A-304 Němci zabavili a vyzbrojili jimi letecké síly svých spojenců, především bulharské. A-300 schopný unést až 1000 kg bomb a létající maximální rychlostí 470 km/hod  Němci u firmy Fockewulf v Brémách testovali a později zničili.
      Na rozdíl od nesmyslně koupené licence MB-200 zapříčiněné vysokou politikou byly SB-2 volbou technicky nesporně modernější. B-71 „Kaťušky“ dosahovaly rychlosti téměř o 200km vyšší. V Aerovce  postavili  45 kusů, které převzala Luftwaffe nebo bulharské letectvo. B-71 byla vybavena českými motory Avia-Hispano Suiza o 860 koních a pod trupem mohla nést až 600 kg pum.
 Avia od 1931 do 1938 vyráběla sériově : stíhací B-34 a B-534, akrobatické Av-122 + Av-122a, v licenci Fokker dopravní F VII a F IX D a bombardovací F IX, jakož i Av-46 v licenci Rohrbach a B-71 v licenci SB-2. Stíhací B-35 s pevným podvozkem a max. rychlostí 495 km byl vyroben pouze ve třech prototypech a B-135 s podvozkem zatahovacím dosahující 535km/hod byl objednán Bulharskem v sérii dvanácti kusů, jenž byly dodány v roce 1941.
Licenčních „Blochů“ v Avii postavili 70 a B-71 ve dvou sériích po 40 a 26 kusech. Sovětský Svaz nám  prodal 30 SB-2 a v roce 1936 i jejich licenci. B-71 vybavené v Avii novými tunelovými chladiči byly až o 15 km rychlejší. Naši myšlenku převzali Sověti a uplatnili u SB-3.
Po okupaci musely být B-71 pro Němce upraveny k vlečení vzdušných terčů. Kvůli přílišné blízkosti Prahy při německém bombardování byla vybudována nová letecká továrna v Kunovicích. Už v roce 1937 zde byly vyráběny vojenské stíhačky B-534.
  V období 1931-38 byla  letadla v sériích vyráběna rovněž v ČKD Praha – Karlíně, Studénce, Otrokovicích a Chocni. V Karlíně :  školní BH-39NZ, BH-39G a BH-39AG, cvičné BH-41 a E-241a sportovní E-114B +E-144G. V Otrokovicích Z-XII a Tatrovce ve Studénce T-1 a T-101. V Chocni B-60,  B-50 a B-150.
Avia Ba-422 Avia Ba-422 byla ve dvou exemplářích speciálně postavená pro mistrovství světa v akrobacii ve Francii v roce 1938. Horní křídlo bylo v rozsahu trupu „ prošlápnuto“  dolů, aby piloti i při letu na zádech pořádně viděli. V Saint. Germain u Paříže František Novák získal 806 bodů a porazil Němce Hagenburga o 21 a Francouze Cavalliho o 122 bodů. Komise rozhodčích  však Novákovi za údajné překročení časového limitu body strhla a za vítěze určila Hagenburga. Rozpětí stroje 8,85 a délka 6,80 m, prázdná hmotnost 903 kg, motor Avia Rk-17 o výkonu 440 koní, dostup 7000 m a dolet 460 km.
Avia  B-35  první prototyp - zalétán za mobilizace v září 1938. Trup z ocelových trubek s lehkou tvarovou šroubovanou a nýtovanou kostrou a potažený plátnem, od kabiny vpřed z elektronových odepínacích krytů. Křídlo mělo dva průběžné dřevěné nosníky, dřevěná žebra a potah z pancéřované překližky. Její horní vrstva navíc potažena tenkým hliníkovým plechem. Prázdná váha 1690 kg, délka 8,5 m a rozpětí 10,25 m. Avia B-35
Avia B-35 Avia  B-35 - první prototyp, na němž zahynul četař Kavalec. Motor Avia HS 12Ycrs o výkonu 750 koní. Max. rychlost 495 km/h, stoupavost 13 m/s, dostup 8500 m a dolet 550km. Podvozek pevný. B-35 se zatahovacím podvozkem byla dokončena až po okupaci Čech a Moravy Hitlerem a několik kusů bylo dodáno do Bulharska.

Avia  B-534  pražská letka za mobilizace v roce 1938 na východním Slovensku (fotografoval Martínek). Typ Bk-534 se vyznačoval prázdnou hmotností 1631 a letovou 2222 kg, motorem Avia HS12Ycrs max. rychlostí 375 km/h, dostupem 9500 m, stoupavostí 15 m/s a doletem 500 km. Měl vestavěný kanón HS No 402 střílející dutou osou vrtule a oba kulomety na bocích trupu.

 

 

 

Avia B-71 Sovětský originál Andreje Tupoleva ANT 40.2 SB-2 (Skorostnyj Bombardirovščik), na jehož vývoji se podílel A. A. Archangelskij. Československé letectvo mělo těchto letounů 60 a jeden ks ve Výzkumném ústavu. Sériová výroba byla zahájena v Avii a do okupace nebyl vyroben ani jediný exemplář, rozpracované letouny dokončili Němci. Připravovaná výroba v Letovu nebyla vůbec zahájena.

 

 

Aero  A-300  prototyp bombardovacího letounu s anglickými motory Bristol Mercury IX  (každý o 830 hp) byl zalétán až v roce 1938. Max. rychlost 470 km/h, dolet 900 až 2200 km, dostup 8300 m, stoupavost do 5000 m za 9 min 4 sekundy. Prázdná hmotnost 3955 kg, rozpětí 19,2 a délka 13,5 metru. Prototyp A-300 Němci zabavili a sériová výroba zahájena nebyla.