Panel PR04

Typ Ap-32 byl používán rovněž jako letoun výzvědný. Byl vyzbrojen dvěma pevnými a dvěma pohyblivými kulomety. Pod spodním křídlem mohl nést dvanáct desetikilových
pum. Stoupavost do 5 000 metrů za 26 minut, dostup 6 700 m.
Ap-32

 

Aero A-230Aero  A-230   zvaná „Lochneska“ vyráběný sériově od 1930 byla modifikací typu A-30 a zlepšením A-130. Měla prázdnou váhu 1420 kg, délku 10 a rozpětí 15,3 m. Motor Lorraine Ditrich o 490 koních, max. rychlost 198 km/h, stoupavost do 5000 m za 27 min dostup 5 800 m a vytrvalost ve vzduchu pět a půl hodiny. 

 

Avia  F-VIIb (Fokker VII.B/3M) byl jako dopravní letoun stavěn licenčně od roku 1931. Rozpětí 21,7 m , délka 14,5 m, prázdná hmotnost 2750 kg. Motor Walter Castor o 240 koních pohánějící třílisté kovové vrtule, max. rychlost 208 km/h, dolet 800km a dostup 5000 m. Ve Výzkumném ústavu studijním testován jako bombardovací pod označením S-19, jako letoun dopravní u  Československých aerolinií.
Křídla kovová pokryta překližkou, trup a ocasní plochy plátnem. Podvozek pevný. Schopen unést až 800 kg bomb v pumovnici i pod křídlem. Na obranu měl tři kulomety.
Avia F-VIIb (Fokker VII.B/3M)

 

Letov Š 328Letov  Š 328  používaný jako zpravodajský a lehký bombardovací letoun vznikl v roce 1932 jako reakce továrny Letov na požadavek finského zákazníka na silnější motor u nabízeného Š-228. Typ Š-328 se stal ve střední kategorii nejrozšířenějším v našem vojenském  letectvu. Průzkumná a pozorovací verze měla dolet 700 až 1280 km a dostup 6 300 až 7 200 metrů. Motor Pegas o 560 koních.
Letov  Š 328 výrobek č. 108. Bombardovací verze stroje poháněného motorem Walter Pegas II M-2 o výkonu 580 koní unesla až 500 kg bomb a její dolet činil 340 až 1250 kilometrů. Rozpětí 13,71 a délka 10,36 m, prázdná hmotnost 1680 kg. Max. rychlost  380 km v hodině. Stoupavost do 5000 m za 17 minut.
POZNÁMKA : Jeden ze sedmi Š-328 Povstalecké letky startující z letiště Tri Duby u Zvolena sestřelil v září 1944 za Slovenského národního povstání německý Fw 189 „rám „
Letov Š 328

 

Avia F-IX (Fokker F-IX) Avia  F-IX  (Fokker F-IX)  byla důsledkem politického rozhodnutí naší vlády. 1932 bylo postaveno 9 kusů s motory Walter Jupiter o 450 koních a pro export do Jugoslávie letadla dvě poháněná motory Gnome Rhone Jupiter o výkonu 560 koní. Jugoslávie pak koupila jejich licenci. Avie F-IX byly stavěny pouze ve vojenské bombardovací verzi a používaly se až do okupace 15. března 1939.

 

Praga BH-111  se do sériové výroby nedostala. Dvoumístný dolnoplošník s dřevěnou kostrou křídla a pevných ocasních ploch potaženou překližkou, kovová kostra pohyblivých ocasních ploch a křidélek plátnem. Rovněž dřevěná kostra trupu potažená překližkou a plátnem.Krycí plechy duralové. Podvozek pevný, vrtule dřevěná dvoulistá.Používán v aeroklubech.

 

Praga BH-111Praga  BH-111 vyrobený roku 1932 pro závody se sklápěcími křídly podél trupu. Rozpětí 10,5 m, délku 7,4 m, prázdnou hmotnost 470 kg, max. rychlost 230 km/h díky motoru de Havilland Gipsy III. Dostup 4500 m, stoupavost do 3000 m za 15 min 45 s. 

 

Avia  F-IX (Fokker F-IX) od 5. bombardovacího pluku v Brně. Stroj o rozpětí 27,14 m, délce 19,3 m a prázdné hmotnosti 5450 kg unesl 1500 kg bomb. Poháněny třemi motory walter Jupiter o 450 koních dosahovaly max. rychlosti 210 km/h, stoupavosti pouhých 2,5 m/s a dostoupaly do 5 000 metrů. Osádka pětičlenná. Sloužily až do okupace zbytku Čech a Moravy Wehrmachtem 15. 3. 1939.Avia F-IX  Fokker F-IX

 

Avia F-IX (Fokker F-IX)Avia F-IX / Fokker F-IX/  Továrna Avia ve třicátých letech v holandské licenci vyrobila šestnáct Fokkerů F-IX. Dvanáct jich sloužilo u bombardovacího letectva, dva u Československých státních aerolií a dva šly na export do Jugoslávie, ale poháněny motorem Gnome Rhone o výkonu 560 koní. Jugoslávia pak koupila jejich licenci.Třímotorový samonosný hornoplošník. Tři hvězdicové motory, z toho dva v gondolách pod křídlem a třetí v nosu trupu. Vrtule dřevěné dvoulisté, podvozek pevný. Osádka dva piloti a navigátor.Dřevěná kostra křídla potažená překližkou, kovová kostra trupu a pevných i pohyblivých ocasních ploch plátnem.Krycí plechy duralové

 

Avia B-34 první prototyp stíhačky, před letounem v civilním obleku ing. František  Novotný a v letecké výstroji zkušební pilot kapitán Vladimír Černý popravený za okupace Němci. Sériová výroba stroje od 1932, délka 7,25 m, rozpětí 9,4 m, motor Avia Vr 36 o 650 hp,  max. rychlost 315 km/h, stoupavost 12 m/s a dolet 600 km.   

Avia B-34

 

 

Aero A-100Aero  A-100  byl od roku 1933 vyráběn v bombardovací a průzkumné verzi. Kovovou kostru trupu i dřevěnou kostru křídel, jakož i kovovou kostru pevných i pohyblivých ocasních ploch mělo potaženou plátnem. Rozpětí 14,7 a délka 10,6 m, prázdná hmotnost 2040 kg, motor Avia Vr-36 o 650 koních. Max. rychlost 270 km/h, dostup 6500 m a stoupavost do 5000 m za 20 min., vytrvalost 4 hodiny. U bombardovací verze 600 kg bomb. Na snímku je  stroj průzkumný.