PLUKOVNÍK LETECTVA in mem. LADISLAV BOBEK, DFC
Narozen 23.8.1910 ve Vranovém č.p. 6, nyní součást obce Malá Skála v okrese Turnov. Otec Josef pracoval v nedalekém pivovaru, maminka Terezie, rozená Šubrtová, mu zemřela dva dny po jeho narození. Pokřtěn byl kaplanem Gustavem Procházkou. Měl ještě dvě starší sestry Marii a Boženku a bratra Josefa, který však v r. 1918 tragicky zahynul v podzemí hradu Frýdštejn. Obecnou školu absolvoval na Malé Skále, měšťanku a pokračovací školu v nedalekých Hodkovicích. Učení mu šlo velmi dobře a měl krásně vypracovaný rukopis. Po absolvování základní školy jej otec vyslal na několikaměsíční tzv. handl do Německa, aby poznal jiné kraje, zvyky a hlavně se řádně naučil cizí jazyk. Po návratu nastoupil do učení na číšníka, ale to jej nezajímalo. Učarovaly mu létající stroje. A tak využil náborové akce Masarykovy letecké ligy a v roce 1927 se přihlásil do Školy pro odborný letecký dorost v Prostějově, kterou úspěšně v roce 1929 absolvoval. Jako výborný pilot byl 4. září 1929 přidělen na dokončení stíhacího výcviku do Chebu.
Ke dni 1.10.1931 byl povýšen do hodnosti četaře. Absolvoval také kurz nočního létání a v noci nalétal celkem 70 hodin. Do počátku války nalétal více jak 1700 hodin ve dne a 70 v noci takřka na všech typech tehdy provozovaných letounů. Od r. 1930 do ledna roku 1938 sloužil u 4. Leteckého pluku v Hradci Králové u 66. letky. Zde působil také jako instruktor létání. Od ledna 1938 do rozpuštění armády v r. 1939 sloužil na témže letišti u Leteckého pluku 1 – TGM jako stíhací pilot u 34. stíhací letky. Ke dni 1. února 1938 absolvoval Školu rotmistrů v Milovicích a byl jmenován rotmistrem letectva. V letech 1935-38 působil také jako instruktor létání u Královéhradeckého aeroklubu, který měl sídlo na druhém konci hradeckého letiště u obce Rusek. Byl vynikajícím pilotem a držitelem několika leteckých trofejí.
V r. 1932 se oženil se svojí láskou z dětství, slečnou Marií Maškovou z Malé Skály, dcerou obchodníka Josefa Maška a Marie, rozené Podlipné, bytem ve Vranovém č.p. 64. V dubnu 1932 se jim narodila dcera Eva a v r. 1938 Jitka.
Po okupaci republiky nacisty překročil za pomoci místních železničářů dne 19.7.1939 u Bohumína společně s četařem Josefem Bláhou a rotmistrem Jaroslavem Taudym hranice do Polska a 29.7.1939 byl zaevidován v „Oborze Junaków Krakov“. 27. 8. 1939 byl přijat do polského letectva v hodnosti seržanta a po složení praktických a teoretických zkoušek v Krakově byl přidělen na leteckou základnu v Deblinu. Jako pilot létal převážně s polským styčným důstojníkem por. obs. Alfonsem Antony Szymonem Nowakem. Konali průzkumné a spojovací lety na starých a nevyhovujících letounech Potez A-25. Po ústupových bojích byl dne 20. září 1939 u Křemence zajat z východu postupující Rudou armádou. V polském letectvu nalétal cca 40 až 50 hodin.
Byl, spolu s ostatními příslušníky čs. legionu, internován do března 1940 na Volyni na Ukrajině, později v Orankách a Suzdalu. Odtud 10.7. odjel přes Moskvu 1940 směr Oděsa, odkud odplul se skupinou čs. letců o dva dny později na lodi Svanetia do Istanbulu, ale Turci je odmítli vpustit do přístavu. Díky pomoci britského zastupitelského úřadu odpluli na nákladní lodi Sardinien Prince do Čanaku v úžině Dardanely, protože zde musela asi deset dní čekat na zařazení do konvoje. Během plavby do Port Saidu byli napadeni italskými letadly. Francouzskou lodí President Doumer pluli ze Suez přes Aden do Bombay a odtud parníkem Narkunda přes Mombasu, Kapské Město, Sierru Leone do Liverpoolu, kde přistáli 27. října 1940.
11.11.1940 byl přijat do RAF v hodnosti AC 2 / vojín 2.třídy/ pod evid..číslem 788 011. Po absolvování přeškolení na britskou leteckou techniku létal jako zkušební pilot u 29. a 46. Maintenance Unit. Zde zalétával stroje jednak po opravách a také jejich různé, doposud neodzkoušené, modifikace. Po celou dobu svého působení neměl jedinou mimořádnou událost a dokázal si s úspěchem poradit i v různých nebezpečných situacích. Velitel jednotky byl jeho leteckým uměním velmi nadšen a také jej v březnu 1941 povýšil do hodnosti W/O. Za svoji službu v Polsku obdržel také v r. 1941 Polský válečný kříž.
12. února 1942 nastoupil jako noční stíhací pilot k 68. peruti, kde dosáhl se svým radarovým operátorem Bohuslavem Kovaříkem, DFM, pěti potvrzených, tří pravděpodobných sestřelů německých bombardérů a jednoho poškozeného německého letounu. Tímto se stal naším druhým nejúspěšnějším nočním stíhačem v rámci 68. perutě a třetím čs. nočním stíhačem ve Velké Británii vůbec. Již po čtyřech měsících operační služby mu bylo v srpnu 1942 britským panovníkem Jiřím VI. uděleno vysoce ceněné britské vyznamenání DFC.
V červenci 1943 dokončil operační turnus a ke své nelibosti (chtěl dále operačně létat proti Němcům) odešel na odpočinek. Velitel perutě W/C A.P. Dottridge mu připsal do zápisníku letů: Vyjímečný noční stíhací pilot, který odvedl excelentní práci u squadrony. Je odvelen k 23. Group do No.3.F.I.S. do Babdown, kde absolvoval zkoušky instruktora létání vícemotorových letounů s hodnocením „Above Average“ - nadprůměrný.
Dne 1. února 1944 se opět hlásí u 68. noční stíhací perutě, kde se svým radarovým operátorem Bohuslavem Kovaříkem,DFM, započal svoji druhou operační tůru nočního stíhače. V červnu 1944 se přeškolil na letouny Mosquito. S ohledem na velmi nízkou aktivitu německých nočních bombardérů již nedosáhl žádného sestřelu. 31.7.1944 je stažen z válečných operací a převelen do čs. depa v Cosfordu. 27.10.1944 nastupuje do 2.F.I.S. Montrose jako instruktor létání. V říjnu 1944 je také povýšen do britské hodnosti F/Lt. a čs. hodnosti kapitána letectva. V prosinci 1944 nastupuje k 84. Group Communications Squadron jako dopravní pilot, kde létá převážně na letounech typu Anson až do konce války.
Od srpna 1945 nastoupil Ladislav Bobek jako pilot a velitel 2.letky k Letecké dopravní skupině , kde létal s různými typy dopravních letounů, jako např. Avro 352 A – Anson, Ju 52/3m, Ju 352 A-1 Herkules, Siebel Si 204. Od 14.2.1946 nastoupil , po zrušení L.D.S., k Leteckému dopravnímu pluku na letiště Praha – Kbely, rovněž jako pilot a velitel 2. letky. Zde létal na strojích Ju 52/3m, Siebel Si 204,C-8 Piper,C-5 Fieseller Storch, C-30 Siebel, Fh 104A-Hallore, Dakota C-47A, Dakota C-47B. K 1.10.1946 byl Ladislav Bobek povýšen do hodnosti štábního kapitána letectva. Od 1. května 1947 byl převelen do Letecké vojenské akademie v Hradci Králové, kde byl jmenován velitelem 3. výcvikové letky, kde učil nové adepty letectví létat na stroji Siebel Si 204-C3B.
Dne 7. března 1949 byl dán na dovolenou s čekaným a ke dni 31. července 1949 byl propuštěn z armády. Pracoval na různých kampaňových pracích v n.p. Kávoviny Pardubice, noční hlídač v sušičce na cikorku, cestář a sypač silnic apod. Následně také těžce onemocněl otevřenou tuberkulózou a trombózou v nohách, což mu působilo obrovské bolesti. Jeho velmi špatný zdravotní stav jej zřejmě uchránil od věznění, jež postihlo celou řadu jeho spolubojovníků.
14.12.1981 Ladislav Bobek zemřel. V roce 1991 byl na základě morální a politické rehabilitace povýšen do hodnosti plukovníka letectva in memoriam. Celkem strávil ve vzduchu nejméně 3 398 hodin, z toho na jednomotorových letounech 2029 hodin ve dne a 70 hodin v noci a na vícemotorových letounech 872 hodin ve dne a 436 hodin v noci.Celkem létal nejméně na 82 typech letounů plus celé řady jejich modifikací. Plynně se domluvil polsky, rusky, německy a anglicky.
Udělená vyznamenání : 4x Čsl. Válečný kříž 1939
5x Čsl. Medaile za chrabrost
Čsl. Medaile za zásluhy I.stupně
Čsl. Medaile čs. armáda v zahraničí se štítkem VB (1944)
Polský Válečný kříž (1941)
Distiguished Flying Cross (1942)
War Medal
Defence Medal
The Star 1939 – 45
Air Crew Europe Star with France and Germany Clasps
The Atlantic Star
Medal World War for Civilization
Čs. Pamětní medaile k 20.výročí vítězství nad fašismem(1965)
Čs. pamětní medaile Svazu letců České republiky (2011)
Již v době před II. světovou válkou patřil díky svému talentu, houževnatosti, píle, lásky k létání a také lásce k vlasti mezi generaci pilotů, kteří zásadním způsobem přispěli k výchově celé řady letců, kteří v době II. světové války v řadách polského, francouzského a britského letectva bojovali za naši svobodu. V myslích příslušníků letectva zůstává vzorem vojáka, který vzorně splnil svoji povinnosti vyplývající z přísahy, čehož důkazem je celá řada udělených vyznamenání. Je zde třeba také vyzdvihnout jeho podíl na rozvoji československého civilního letectví v řadách Leteckého dopravního pluku a Letecké dopravní společnosti před obnovením činnosti Československých aerolinií a také jeho podíl na výchově nové generace poválečných pilotů.
Martin Vrána
vnuk Ladislava Bobka
POZNÁMKY :
1/ Na pražském sídlišti Černý most po něm byla v roce 1997 pojmenována ulice.
2/ Rovněž v publikaci „Letci v názvech ulic Černého mostu“ pan Jiří Rajlich nesprávně uvádí jako rodiště Ladislava Bobka Malou Skobli u Hradce Králové.
Dne 12. září 2015 bude při odhalování pamětní desky plk. in mem Ladislavu Bobkovi DFC v jeho rodišti pokřtěna tato kniha. Napsána pilotovým vnukem. Vydala ji tiskárna Zaplatílek v obci Vesec u Turnova. Paperback. 200 stran, asi 125 černobílých fotografií. Většina z nich dosud nebyla publikována. Materiály pro knihu dával pan Martin Vrána dohromady asi deset let.
Snímek všech vyznamenání plk. Ladislava Bobka DFC nám byl zaslán jeho vnukem k 34. výročí narození úmrtí. Záslužný letecký kříž - DFC - je ten první zleva v horní řadě.