Jste v sekci: Publikované články

Generál Josef Duda CBE

Narozen v Praze 9. srpna 1905 jako mladší ze dvou synů. Formování jeho osobnosti bylo ovlivněno členstvím v Sokole Hradčany, smrtí matky před patnáctým rokem věku a strýcem Ing. Antonínem Husníkem, průkopníkem české aviatiky. Jeho oblíbenými předměty jak na Obecné a měšťanské škole chlapecké na Hradčanech tak na c. k. České reálce v Novodvorské ulici na Malé straně byly fyzika, matematika a technické obory. Přesto hrál na housle. Na přání otce si podal přihlášku na Vojenskou akademii v Hranicích, kam byl poslán 5. října 1923 od 1. náhradní roty 9. pěšího pluku. V Hranicích byl přidělen k dělostřelcům a byl vyřazen jako důstojník 15. srpna 1925. Odvelen do Košic, pak do Olomouce do Aplikační školy pro dělostřelce, jenž ukončil 15. 7. 1926. Poté se vrátil k 111. Děl. pluku do Košic. Ovlivněn svým strýcem, jedním ze tří zakladatelů „Českého aviatického klubu v Království českém se sídlem v Praze“, podal si začátkem roku 1928 přihlášku k letectvu. V dubnu byl přeložen do Chebu k absolvování kurzu pěchotního dělostřelectva a jezdeckých pozorovatelů z letounů od 16. 5. do 31. 7. 30. května první let na Aeru zkonstruovaném Husníkem. Od srpna v Košicích u 7. pozorovací letky 3. leteckého pluku. 1. 12. 1928 byl Josef Duda jmenován dělostřeleckým pozorovatelem-letcem. Od 1. října 1929 nastoupil npor. Duda k 2. leteckému školnímu oddílu 16. pozorovatelské školy Vojenského leteckého učiliště Prostějov. Na kurs dělostřeleckých polních pozorovatelů. Tam byl do 21. 7. 1930. Pak odvelen k 7. pozorovací letce a později 63. zvědné letce do Olomouce. Od 1. 3. do 30. 4. 1932 byl na fotografickém kurzu v Letňanech. Návrat zpět do Olomouce, ale k fotočetě. Od 1. srpna do 1. února 1933 zde zastával funkci leteckého technického pobočníka 2. pluku. I nadále byl připravován na velitelské funkce.  Od 30. ledna do 31. března 1933 absolvoval npor. Duda v Olomouci mechanický kurz pro důstojníky letectva. Obsahoval nauku o letadlech, motorech, aerodynamice, mechanice, technologii leteckého materiálu a přístrojů, o správní službě a speciální výcvik. Od 1. 4. 1933 byl znovu ve VLÚ Prostějov.  3. dubna u Pilotní školy elementární první let s dvojím řízením na Šmolíku 118. První let sólo 17. května. 13. června tuto školu ukončil. U Pilotní školy pokračovací první sólo až 20. července na Aeru 125. V té byl do 30. srpna. Už 4. září byl pilot-letec npor. Duda v Chebu v Pilotní škole stíhací. Poprvé let sólo 19. 9. na BH-10. O deset dní později při poruše motoru s ní přistál bez poškození. S BH-22 dvakrát defekt, vyřešil správně. 16. 11. 1933 závěrečné zkoušky na Ba-33 – volná akrobacie. Příštího dne odvelen do Olomouce, ale už v polovině prosince k VLÚ Prostějov jako instruktor v Oddělení Vojenské akademie. První let s kadetem 15. 12. 1933 na Ab-11. Ve vzduchu s nimi i šestkrát denně. Koncem května byl jmenován polním pilotem-letcem. Požádal k odvelení k polní letce. Z VLÚ 30. 7. 1935 do Vajnor k 38. letce 3. pluku. Zde pobočník velitele perutě. 1. října 1935 povýšen na kapitána. Ve Vajnorech sloužil do poloviny dubna 1936, pak ke 38. cvičné letce do Piešťan. Jako nejmladší pilot zde prozatímně velel do 14. ledna 1937 výzvědné letce 64. Poté velel  37. stíhací letce umístěné ve Vajnorech. Od února učitelem praktického létání v Nitře. Zpět do Vajnor, kde 1. září 1937 převzal velení 37. stíhací letky. Zde byl do konce ledna 1938. 1. dubna povýšen na škpt. V Piešťanech byl do 21. května velitelem Pilotní školy. Toho dne byla vyhlášena bojová pohotovost čs. stíhacích letek. Zde škpt. Duda převzal velení stíhací letky 45 až do 15. 7. 1938. MNO rozhodlo jmenovat ho velitelem Pilotní školy II i letky 45 na letišti Spišská Nová Ves. Během zářijové mobilizace 1938 byl poslán ke Stíhacímu velitelství do Olomouce. I když šlo o plukovnický post, škpt. Duda tam velel až do 30. září peruti III/2. Toho dne československá vláda přijala rozhodnutí dohody mezi Hitlerem, Mussolinim, Daladierem a Chamberlainem v Mnichové o záboru Sudet Německem.  Od 1. října do 10. listopadu byl Josef Duda opět velitelem a instruktorem v Pilotní škole ve Spišské Nové Vsi a velel i 45. letce. Byl velmi přísný a organizačně zdatný. Dbal na disciplínu a předpisy. Kdo se řídil jeho pokyny, při letu přežil. Počátkem listopadu se škola stěhovala do Nitry, pak zpět do Spišské Nové Vsi. Tam škpt. Duda učil i Jána Režňáka, který jako stíhací pilot 11. letky Slovenského štátu 1942-1943 sestřelil na Messerschmittu 109 32 letadel Rudé armády, 3 pravděpodobně. Do 14. března 1939 měl škpt. Josef Duda na kontě 4700 letů trvajících 1240 hodin. Toho dne vyhlásil tzv. Slovenský štát nezávislost na vládě v Praze. O den později okupovala německá armáda zbytek Čech a Moravy. Škpt. Josef Duda se vrátil do Prahy a od 28. března se zapojil do sokolského odboje. S informacemi od Obrany národa odejel v noci 4. června 1939 společně se stíhacími piloty Stanislavem Fejfarem a Otakarem Hrubým vlakem do Ostravy. V Pardubicích přistoupil Josef Hudec. Detaily jejich cesty najdete v knize „Rebel v oblacích“. Jejich průvodkyni z Frýdku k hraničnímu potoku Lučina Marii Petrošovou Němci později chytili a popravili. 20. června vystoupil škpt. Josef Duda jako velitel transportu 44 čs. letců se svými muži z parníku Sobieski před Bolougne-sur-Mer. Spali v klášteře na holé zemi. 21. 6. vlakem do Paříže, ubytováni v kasárnách Ballard. Původní hodnost ale škpt. Dudovi Francouzi neuznali. Čs. vojenské velení v Paříži ho ustanovilo velitelem čs. letců přijíždějících do Francie Tuto funkci plnil do 29. srpna. 1. září Cpt Duda odjel do Školy stíhačů č. 6 v Chartres zorganizovat přijetí čs. pilotů a byl jedním z vyšších důstojníků, jenž vedli jejich výcvik. 18. května 1940 byl přidělen ke GC - Groupe de Chasse II/5 Escadrille de la Fayette do Toul-Croix-du-Metz. Někdy na svých Curtissech H75 nepřítele ani nezahlédli, jindy za celý den ani nedostali rozkaz ke startu. Tři dny po žádosti Francouzů o příměří – 20. 6. – jednotka odletěla z La Salanque do Maison Blanche v Alžírsku. Ve fr. kampani měl Cpt. Duda od 10. 9. 1939 do 22. 6. 1940 142 letů - 80 hodin. V boji od 18. 5. do 22. 6. měl na kontě 40 letů v trvání 39 hod 35 min. 22. června přelétli do Saint Dennis du Sug. 1. 7. byla Cpt. Dudovi udělen Croix de Guerre s dvěma zlatými hvězdami a palmou. Týž den odjel do Oranu pro informace k přesunu. 3. července odjeli vlakem do Casablanky a o šest dní později nastoupili na loď Royal Scotsman. Od 10. do 16. 7. kotvili v Gibraltaru. 17. přestoupili na uhelnou loď David Livingstone. Ta vyplula v konvoji 20 dopravních lodí 21. 7. a 5. srpna přistála v Cardiffu. 6. 8. příjezd do Cholmondeley a o pět dní později odjezd do Čsl. depa v Cosfordu. Zde byl do 16. 8. Následujícího dne přijat do Rezervy RAF jako podporučík a přiděleno služební číslo 83224. 6. září absolvoval P/O Duda v Duxfordu první let na Miles Masteru s S/Ldr Frankem Tysonem. Ještě téhož dne na Hurricanu. Od 5. září byl velitelem A letky nově formované 312. stíhací perutě. Proto mu byla propůjčena hodnost F/Lt = kpt. 26. 9. se jednotka přesunula na letiště Speke u Liverpoolu. Od 5. 9. do 17. 11. měl F/Lt Duda 15 letů trvajících 8 h 25 min. 17. 11. opět P/O Josef Duda odvelen k Ferry Pilots Pool v Kemble. 27. 12. 1940 povýšen na F/O – poručík, nadporučík. Od 2. 2. 1941 k No 2 Maintenance Unit. O šest dní později k No 55 OTU operační tréninkové jednotce Ushwort. Zde byl instruktorem létání. 1. března 1941 povýšen na F/Lt. Od 14. 2. do poloviny září F/Lt Duda působil jako instruktor létání u Flying School for Instructors v Bristolu na Proctorech. Pak krátce u No 32 MU a opět u FIS. Při odchodu z ní 15. 12. 1941 povýšen na S/Ldr. 28. 10. majorem čs. letectva. Od 15. 12. 1941 do června 1942 na Inspektorátě v Londýně. Zde byl přednostou III. Studijního oddělení. 22. 6. 1942 mu byla propůjčena hodnost W/Cdr – pplk. Velitelem Čs. náhradní a výcvikové jednotky v Čs. depotu St. Athan. 15. 6. 1943 na Inspektorát jako styčný důstojník mezi Velitelstvím vzdušné obrany Velké Británie a Inspektorátem. Zároveň byl velitelem studijní skupiny. Vytvořil skupinu odborníků a specialistů pro organizační přípravy spojeneckých operací za časti čsl. stíhacích perutí. 6. 1. 1944 povýšen na W/Cdr.  7. 1. Čsl. pamětní medaile se stříbrnými štítky na stuze Fr + VB. Když přebíral velení Čs. stíhacího letectva, byl povýšen na plk. let. G/Cpt. 22. 11. Čs. voj. Medaile Za zásluhy I. stupně. V roce 1944 se narodil jeho syn, jehož matkou byla příslušnice WRNS slečna Miriam. 5. 2. 1945 – The Star 1939 – 1945 with BoB Clasp. Na Fighter Command působil G/Cpt Duda do 7. 3. 1945. O dva dny později byl propuštěn z RAFVR a převeden do Náhradního tělesa MNO. 17. května odletěl Dakotou z Croydonu před Brusel a Bory u Plzně do Prahy. Jeho otec i bratr přežili věznění ve Svatobořicích, Brně Kounicích i Plané nad Lužnicí. 19. 5. byl pplk. Duda přidělen k Velitelství letectva Hlavního štábu MNO. Tam nyní vládli dva členové KSČ. 1. června byl Duda přeložen do Prostějova jako prozatímní velitel VLÚ. Měl na starosti tři letecké školy – Olomouc, Prostějov a Stichovice. 1. srpna 1945 byl povýšen na plk. Bylo mu nabídnuto předsednictví v místním aeroklubu pojmenovaném po gen Vicherkovi. 1. 3. 1946 byl vyznamenán Čs. medailí za chrabrost před nepřítelem. Postupná změna politických poměrů byla vidět i na Dudově hodnocení gen. Bočka za období 1. 1. – 30. 9. 1946. Označen „dobrý“. 6. 12. se plk. Duda stal posádkovým velitelem v Prostějově. 6. ledna 1947 se dozvěděl, že anglický král Jiří VI. ho vyznamenal CBE – udělil mu „Čestný velitel nejvíce vynikajícího řádu Britského impéria“ za vojenskou sekci. O dva dny později dostal Duda stužky k Defence Medal 1939 – 1945 a The War Medal 1939 – 1945. Obě vyznamenání rodina převzala až v 80. letech od Britského vojenského atašé. 15. 1. 1947 plk. Duda nastoupil do kurzu pro vybrané generály a plukovníky. Ukončil ho s výborným výsledkem 31. 3. a poté byl ustanoven velitelem VLÚ definitivně. 10. 5. 1947 zakázal v prostorách učiliště politickou agitaci. Pak vyhnal politruky bičem. 6. 6. mu byl udělen jugoslávský „Za zasluge o narod II. třídy“. 5. srpna se oženil. Zhoršující politickou situaci potvrdilo hodnocení plk. Dudy za období 1. 10. 46 – 30. 9. 1947 od náčelníka štábu letectva gen Josefa Hanuše. Ten velitele VLÚ označil za elementa smýšlení protipokrokového. Byl ohodnocen jako dobrý a pilotní výcvik měl provádět pouze pod dozorem!

25. února 1948 komunisté uchvátili moc. Už po pěti dnech dostal plk. Duda rozkaz od gen. Hanuše k okamžitému opuštění učiliště. Byl zbaven velení. Z Aeroklubu gen. Vicherka byl vyzván, aby se vzdal předsednictví. 9. března byl poslán na dovolenou s čekaným. 24. srpna byl vyhozen z armády a 1. září poslán do zálohy. Dle zákona z 22. února 1949 byl plk. letectva Duda degradován na vojína. Bytové družstvo Městského národního výboru ho chtělo vystěhovat z bytu, ale odvolal se. V roce 1951 se Dudovi staří rodiče museli vystěhovat z Prahy. Josef Duda sháněl zaměstnání obtížně. Nejdéle ho měl v Železárnách v odboru dopravy. Tam v garážích pracoval společně s jedním sudetským Němcem bývalým vojákem Wehrmachtu. Spolupracovníci si je oba dobírali, jak ve válce bojovali proti sobě a jak dopadli. Oba jejich škádlení přecházeli s nadhledem. Duda ve firmě jezdil jako zásobovač s Tatrou 52 a později Škodou Tudor. V roce 1955 se s Josefem Dudou manželka rozvedla a syna jí svěřili do péče. Josef několikrát marně žádal o rehabilitaci vojenskou i občanskou. Železárny Prostějov se k Josefu Dudovi chovaly korektně i tím, že mu poskytly malý pokoj v ulici Sádky. K 50. výročí republiky byla udělena pamětní plaketa mezi řadou lidí i Josefu Dudovi. Stejnými lidmi, kteří ho likvidovali. Odmítl ji převzít osobně. Scházel se s bývalými piloty RAF, nejčastěji Rudolfem Zimou, Karlem Vildomcem a Josefem Hnátkem. Od roku 1972 jezdil do Prahy na Britské velvyslanectví za Britským vojenským atašé k výročí Bitvy o Británii a na Dušičky. Zemřel opuštěný ve své komůrce počátkem prosince 1977. Přesný den jeho smrti jen odhadujeme. Soused z domu Kačerovský přivolal kvůli zvláštnímu zápachu vycházejícímu z jeho pokoje policii. Na pohřbu plk. Josefa Dudy byli 14. 12. 1977 nejen veteráni RAF, ale rovněž Britský vojenský atašé. V kostele Povýšení svatého kříže se toho dne konala na jeho počest zádušní mše. Nedočkal se rehabilitace ani vojenské ani občanské.

9. 12. 1986 byl synovci Josefa Dudy předán Řád britského impéria CBE. Na žádost Zbyňka Dudy byla jeho strýci 9. srpna 1990 vrácena jeho vojenská hodnost a 17. 11. 1990 byl povýšen na genmjr. i.m. Také in memoriam dostal medaili „Za zásluhy o armádu 1. stupně“. 28. 10. 2002 byl Genmjr. Josefu Dudovi CBE prezidentem Havlem propůjčen Řád bílého lva III. třídy.   

11. listopadu 2008 byla po žádosti Zbyňka Dudy odhalena na domě č. 6 v ulici Sádky pamětní deska. O rok později byla ulice za novou nemocnicí pojmenována „Generála Dudy“. Dne 7. srpna 2015 v 10 hodin ráno k položil k jeho hrobu věnec primátor města Prostějova pan Miroslav Pišťák.

Fotografie pořízené Josefem Dudou nejen ve Francii v letech 1939 – 1940 jsou k vidění knize „Válečná ohlédnutí“. Ta vyšla v nakladatelství Naše vojsko v roce 1995.

Josef Duda je na dvou fotografiích expozice „Vítězná křídla“ – podsekce VK sekce Výstava zámek Plumlov – č. 127 na panelu 11 a č. 678 na panelu 50. Úryvek filmu panelů 11 – 15 a 46 – 50 pustíte pod komentářem k poslednímu snímku konkrétní pětice panelů.

Tyto sekvence jsou také v sekci „Dokumentární filmy“, podsekce „Vítězná křídla“.

   

Vlevo – Sádky 6 Prostějov    Vpravo – Náhrobek Gen Dudy a jeho tchýně

Literatura :

Zbyněk M. Duda - Velitel stíhacího letectva - Naše vojsko 2005

Rebel v oblacích – Josef Havel – OFTIS 2012

Josef Váňa, Jan Rail – Českoslovenští letci ve Francii – AVIS MNO 2005

Vzpomínky Oldřicha Valacha a tří bývalých zaměstnanců Železáren Prostějov