Činnost Ilegálního Československého v prostorách Francouzského velvyslanectví v Bělehradě spěla ke konci. Se stoupajícím počtem československých dobrovolníků, kteří na jaře odjížděli z Bělehradu do zahraniční armády v transportech organizovaných vojenským způsobem, eskaloval i nátlak Německa na jugoslávské úřady. Ty ale nemohly zasáhnout proti každému Čechoslovákovi podílejícímu se na jugoslávském území na fungování Balkánské cesty. Protože čs. vojenský přidělenec v Jugoslávii bývalý srbský dobrovolník z první světové války major pěchoty František Hieke dostal jugoslávský pas, byl jím chráněn. Další významná postava byl předseda Československého svazu v Jugoslávii MUDr František Slamečka. Jako profesor na Lékařské fakultě v Záhřebu měl jugoslávské občanství. Příslušníci čsl. zpravodajské skupiny Marie byli vybaveni britskými pasy. V srpnu zahájili úředníci Jugoslávského ministerstva vnitra spolupráci s gestapem. Šestého vylákala jugoslávská policie JUDr. Ericha Soeldnera z bělehradského bytu a předala ho gestapákům. Stejným způsobem byl týž den v Mariboru zatčen Godo Jirásek a v Záhřebu Stanislav Veselý. První měl na starosti uprchlíky přicházející z Rakouska a jejich cestu do Záhřebu. Veselý posílal osoby, které překročily slovinskou nebo chorvatskou hranici, ze Záhřebu do Bělehradu. Všichni tři zatčení byli občané bývalého Československa. Nepožádali německé úřady ani o vystavení protektorátních dokladů ani povolení pobytu v Jugoslávii. Po 6. srpnu byli během několika dnů z Německého velvyslanectví v Bělehradě odvezeni do Třetí říše. Tam byli odsouzeni k trestu smrti a popraveni sekerou. Jirásek a Veselý za druhé heydrichiády a Soeldner 30. července 1942. Navíc musely rodiny Godo JIráska, Ericha Soeldnera a Stanislava Veselého zaplatit Státnímu zastupitelství tři sta říšských marek za popravu, jednu marku padesát feniků za každý den pobytu v berlínské věznici Ploetzensee a 12 feniků jako poštovné za poslání „Účtu finančních nákladů“.
Na zatčení těchto tří zareagovali Britové evakuací jak zpravodajské skupiny Marie, tak organizátorů kampaně „Zapalte Evropu“. Ta do Protektorátu pašovala zbraně a výbušniny k sabotážím. Britské velvyslanectví také převzalo organizování transportu uprchlíků z Protektorátu až do 13. dubna 1941, kdy Bělehrad obsadila německá vojska.
Zdroje :
Ing. Václav Šrámek – Balkánská cesta v létech 1939 – 1941 do zahraniční armády
Ing. Václav Šrámek – JUDr. Erich Soeldner
Petr Kettner, I. M. Jedlička – Tři kontra gestapo – Albatros 2003
http:// www. gedenkstaette-ploetzensee. de/02.dt. html