Před pětasedmdesáti lety byl při pokusu o přechod hranice do Polska německou pohraniční stráží zastřelen první člověk, jehož jméno známe.
Přesné datum smrti devatenáctiletého Josefa Kováře není uvedeno ani v knize Jana Raila a Jiřího Micky „Pačáci v odboji“. Josef odjel vlakem do Ostravy dne 5. srpna s instrukcemi k útěku od Josefa Mládka, které mu doručil kurýr z Polska. Dvoučlenná německá hlídka patrolující podél hraniční čáry u dolu Hedvika nedaleko obce Dobrá ho zastřelila zřejmě dne následujícího. Tělo Josefa Kováře bylo převezeno do Staré Paky, kde bylo pohřbeno na místním hřbitově.
Kvůli opatřením prováděným německými okupanty v celé pohraniční oblasti byl útěk každým dnem obtížnější. Pole obilí před hraniční čárou poskytující uprchlíkům úkryt byla předčasně posekána, aby německé hlídky na strážních věžích mohly střílet z kulometů dříve.
Někteří prchající byli chyceni a posláni do koncentračního tábora. Například František Bartoš narozený 5. července 1915 v Týništi nad Orlicí strávil celou druhou světovou válku jako vězeň v Sachsenhausenu.
Nejméně tři osoby napomáhající uprchlíkům Němci popravili. Skládáme hold všem, kteří pomáhali.
Literatura : Jan Rail Jiří Micka – Pačáci v odboji – Český svaz bojovníků za svobodu Jičín 2005